Sodík

Další názvy: Natrium Typ vyšetření: 1 Popis odběru: Srážlivá krev (klasický odběr ze žíly na paži); moč Normální hodnoty:

Krev

0 – 1 měsíc 130 – 145 mmol/l
1 měsíc – 15let 133 – 145 mmol/l
dospělí 133 – 150 mmol/l

Moč

0 – 6 měsíců 1 – 10 mmol/den
6 měsíců – 1 rok 10 – 30 mmol/den
1 rok – 7 let 20 – 60 mmol/den
7 let – 15 le

Popis vyšetřované látky

Sodík je hlavním kationtem extrabuněčné tekutiny a je zodpovědný i za její objem. Změny koncentrace sodíkových kationtů odrážejí poruchy ve vodním hospodářství a osmoregulaci. Množství sodných iontů v krvi a v extracelulárním prostoru regulují ledviny stejně jako i u jiných iontů. Sodný kation se uplatňuje u běžných pochodů v organismu, jako jsou svalová kontrakce, nervové vzruchy apod. Sodík se do těla dostává s potravou ve formě soli, které člověk má v potravě dostatek. Nadbytek sodných iontů je v ledvinách vyloučen do moči. Na tomto procesu se podílejí hlavně následující mechanismy. Hormon aldosteron ovlivňuje hladinu natria v moči tím, že snižuje jeho vylučování do moči, natriureterické peptidy hladinu natria zvyšují. Antidiuretický hormon (ADH) zadržuje vodu v těle, zabraňuje jejímu vylučování (se zmenšením objemu tekutiny v těle by se zvýšila koncentrace sodíku a ostatních látek). Dále pocity žízně, vyvolané při stoupnutí hladiny sodíku o 1 %, donutí člověka napít se a zvýšením objemu tekutiny sníží koncentraci sodných iontů v těle. Takže změny v hladině sodných iontů v těle bývají způsobeny chybou ve výše popsaných mechanismech, které řídí hladinu iontů a vody v těle.

Kdy se vyšetření provádí

Vyšetření je vyžadováno v kombinaci s ostatními vyšetřeními iontů v těle. Zjišťuje se, jestli u pacienta nedošlo k hypernatremii nebo hyponatremii (hodně či málo sodíku v těle). Jako hlavní příznaky pro hyponatremii se uvádějí spavost, malátnost, letargie a únava. Pro zvýšený obsah sodíku v těle jsou uváděny příznaky jako svalový třes, křeče, pocity žízně a snížená produkce moči. Se špatnou hladinou sodíku se také pojí otoky, dehydratace a jiné další příznaky. Vyšetření je vyžadováno u onemocnění mozku, plic, jater, srdce, ledvin či štítné žlázy a nadledvin, kdy změny hladiny sodných iontů by mohly tyto orgány poškodit. Déle je celkový profil elektrolytů častěji sledován u pacientů, kteří se léčí s nerovnováhou v iontovém složení, aby byl monitorován účinek léčby. Déle je hladina sodíku sledována u pacientů s vysokým krevním tlakem. Hladinu je třeba též sledovat u pacientů, u kterých z nějakých příčin (koma, malé děti) nefunguje regulace příjmu tekutin pocitem žízně či při intravenózní výživě. Hlavním cílem vyhodnocování hladiny iontů v krvi a v moči je potřeba znát příčinu této nerovnováhy (malý příjem sodíku / nadměrné vylučování…)

Výchylky hodnot

Pokud dochází k hypernatremii, je třeba uvažovat o příčinách jako je veliká ztráta vody, výrazné pocení a dochází k ní u pacientů, u kterých se nemůže uplatnit pocit žízně (koma, kojenci). Při nadměrném přívodu sodíku do těla též dochází z hypernatremii. Tento stav se projevuje suchými sliznicemi, křečemi, žízní a zvláštním chováním. Příčinou hyponatremie může být snížený přívod natria do těla, nebo jeho zvýšená ztráta. Při zvýšeném příjmu vody či při jejím zadržování v těle a otocích též dochází ke snížené koncentraci sodíku v těle. Koncentrace natria v moči odráží hladinu natria v krvi a naopak.

Příčinou snížené hladiny natria v moči může být městnavé srdeční selhání, dehydratace, onemocnění ledvin a jater.

Pokud v moči nalezneme zvýšenou hladinu sodných iontů může být příčinou užívání diuretik či Addisonova choroba (choroba nadledvin).

Při posuzování hladiny sodíku v těle se nevychází pouze z laboratorních hodnot, ale hodnotí se i klinická situace pacienta. Proto je dobré vždy výsledky konzultovat s lékařem.