C - Reaktivní protein

Další názvy: CRP Typ vyšetření: 1 Popis odběru: Srážlivá krev (klasický odběr ze žíly na paži) Normální hodnoty:

Muži: do 5.8 mg/l Ženy: do 4.0 mg/l

Popis vyšetřované látky

C – reaktivní protein je důležitý protein krve, který je nezbytnou složkou obranných funkcí při odpovědi organismu na zánět. Tento protein je vytvářen v játrech. Je to dominující složka akutní fáze patologických stavů. CRP má schopnost aktivovat komplementový systém, váže se na různé látky např. z rozpadlých buněk. Tím chrání organismus před škodlivými účinky těchto nekrotických látek. K aktivaci komplementu CRP užívá klasickou či alternativní cestu. Také může působit na krevní destičky, čímž reguluje akutní zánětlivé procesy. Také může ovlivňovat fagocytózu – pohlcování partikulí buňkami. Jelikož během akutní fáze se hladina hodně a rychle mění, slouží dobře k monitoringu chorob a následné léčby. Před zvýšením hladiny se objevují příznaky jako horečka či bolest a další.

Kdy se vyšetření provádí

Vyšetření se provádí za účelem zjištění stavu imunitního systému jedince. Jelikož je to hlavní součást nespecifické vrozené imunity organismu, můžeme posouzením jeho hladin posoudit stav imunity organismu. Slouží k monitorování stavu zánětu v organismu pacienta, jelikož hladina při akutních stavech stoupá v některých případech až tisíckrát. Poté také velmi rychle klesá, takže i pro sledování léčby se C-reaktivní protein dobře hodí. Vyšetření se provádí i po operacích, vážných úrazech či popáleninách, k pozorování, zda se u pacienta nerozvíjí nějaká infekce. Takže celkově se C-reaktivní protein užívá pro monitorování zánětu a sledování jeho klesání pro hodnocení terapie.

Výchylky hodnot

Nejvíce se hladina nad normální hodnotu vychyluje u těžkých bakteriálních infekcí – sepsí. Hladina se začne zvedat už po šesti až osmi hodinách, maxima dosáhne do dvou dnů a teprve po úspěšné léčbě začne klesat. U virových infekcí se hladina zvedá, ne však tolik, takže lze rozlišit infekci bakteriálního a virového původu. U revmatické horečky, revmatoidní artritidy, juvenilní (mladistvé) chronické artritidy se též hladina zvyšuje. Zvýšení pozorujeme u dalších onemocnění (Bechtěrevova choroba, Crohnova choroba, lupus erythematodes, meningitidy, akutní záněty slinivky břišní, nádorová onemocnění). U infarktu myokardu a chirurgických operací se též hladina zvyšuje již po osmi hodinách, maxima dosahuje do dvou dnů a do týdne by se po úspěšné léčbě měla vrátit k normálu. Laboratoř s výsledky dodává i referenční rozmezí.